Multivesmír: Žádná pomoc pro evoluci

Napsal Jake Hebert
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Credit: 123rf.com / Vadim Sadovski

Kreacionističtí vědci již dlouho poukazují na obrovské potíže s evolucí typu „od bláta k člověku“, a tyto problémy uznali dokonce i evolucionisté.¹ Kromě toho jsou základní konstanty vesmíru jemně vyladěny tak, aby umožňovaly život. Přesto mnoho evolucionistů navzdory těmto obtížím tvrdí, že naši existenci může vysvětlit bez potřeby Stvořitele multivesmír.²

Tito evolucionisté tvrdí, že náš vesmír není jediným vesmírem. Argumentují tím, že je to jen jeden z nekonečného množství vesmírů, z nichž každý má možná různé fyzikální konstanty (a možná dokonce i různé fyzikální zákony). Tento multivesmír, říkají, odstraňuje potřebu nadpřirozeného Stvořitele: pokud skutečně existuje nekonečný počet vesmírů, je nevyhnutelné (tak zní argument), že některé z těchto vesmírů mohou mít vlastnosti umožňující existenci života. My jsme jen údajně „měli štěstí“ a náhodou žijeme v jednom z těchto pro život příznivých vesmírů.³

Opravdu tedy může multivesmír vysvětlit naši existenci bez Boha?

Původ této koncepce

Myšlenka multivesmíru je důsledkem tzv. inflační teorie.⁴ V rámci modelu velkého třesku je inflace dramatickým zvýšením rychlosti expanze raného vesmíru, která měla být dokonce rychlejší než světlo. Nicméně inflace byla navržena k vyřešení několika vážných problémů v původním modelu velkého třesku.⁵

Teoretici se nejprve domnívali, že inflace se zastavila všude ve stejnou dobu, velmi krátce po samotném velkém třesku. Později však dospěli k závěru, že různé oblasti vesmíru se mohly přestat rozpínat v různých časech. To mohlo vést ke vzniku „ostrovů“ neinflačního prostoru (stále se rozpínajícího, ale pomaleji) obklopených obrovským množstvím ostatního stále se rozpínajícího se prostoru, který mohl tyto „ostrovy“ od sebe navždy „odříznout“. Tyto „ostrovy“ se mohly naplnit zářením a hmotou a mohly se tak z nich stát v podstatě samostatné vesmíry!

Teoretici také věří, že jakmile inflace jednou začala, nikdy se nezastaví. To znamená, že inflace nakonec mohla vytvořit nekonečný počet vesmírů. Z tohoto pohledu je údajný velký třesk před 13,8 miliardami let začátkem jen našeho vesmíru, nikoli začátkem celkového multiprostoru. Inflace v jiných oblastech vesmíru údajně stále probíhá, přičemž i nyní vznikají stále další vesmíry.⁶

Jenže multivesmír ve skutečnosti nevysvětluje naši existenci.

Některé z problémů

Za prvé, i když je tato myšlenka často popularizována ve sci-fi televizních pořadech a filmech, neexistuje žádný důkaz o existenci dalších vesmírů.

Zadruhé, myšlenka multivesmíru je nevědecká: protože tyto „ostrovní“ vesmíry (i kdyby existovaly) by byly navždy izolovány jeden od druhého, a není tedy jasné, jak by bylo možné jejich existenci potvrdit nebo popřít. Nepochybně nejde o skutečně vědeckou hypotézu, protože myšlenku multivesmíru nelze nijak falzifikovat (pozměněním ukázat jako chybnou).⁷

Za třetí, ani pro samotnou inflaci neexistují žádné přímé důkazy: nedávná tvrzení o důkazech inflace ve smyslu „kouřící zbraně“ byla rychle stažena.⁸ Hlavní „důkaz“ inflace je totiž založen na kruhovém uvažování – skutečnost, že velký třesk bez inflace nefunguje se počítá jako důkaz inflace!⁹ Navíc je současná teorie inflace stále více bizarnější, což vedlo některé teoretiky k její kritice a opustili ji. Jedním z těchto kritiků je kosmolog z Massachusettského technologického institutu Max Tegmark, který říká: „Inflace se zničila sama. Je logicky sebezničující.”¹⁰ Kritikem této teorie se dokonce stal i sám přední teoretik inflace, Paul Steinhardt.¹¹

Žádný králík v tomto klobouku

Ačkoli multivesmír vycházející z teorie inflace může vzbuzovat dojem, že příběh „od bláta k člověku“ působí nějak věrohodněji, to nejdůležitější je, že jde zkrátka jen o iluzi. Jak jsme viděli, evolucionisté jsou přesvědčeni o nevyhnutelné přítomnosti fyzikálních a chemických zákonů v některých vesmírech z multivesmíru, dovolujících existenci života, přičemž my náhodou žijeme v jednom z nich. Ale k tomu, aby se jejich argument alespoň přiblížil k vysvětlení naší existence bez Stvořitele, nestačí mluvit jen o zákonech umožňujících existenci života. Vesmír to zjevně dovoluje, jinak bychom tu nebyli; ale toto platí stejně tak i v biblickém scénáři stvoření. Aby mohl tento argument upřednostnit evoluci, musí tyto fyzikální zákony rovněž umožnit vznik života z neživota, známého také jako chemická evoluce nebo abiogeneze. Ale umožňují toto zákony fyziky a chemie v našem vesmíru?

Očividně ne. Evolucionisté stále nedokážou vysvětlit původ života, přestože do tohoto problému investovali již obrovské množství času a peněz. Pokud skutečně žijeme ve vesmíru, jehož zákony fyziky a chemie umožňují chemickou evoluci, proč nebyla nikdy pozorována?¹² A proč evolucionističtí výzkumníci stále nejsou schopni přesvědčivě vysvětlit, jak se tu život mohl objevit „přirozenou cestou“?

Je možné, že fyzikální a chemické zákony v našem vesmíru prostě neumožňují abiogenezi? Vše, co víme o fyzice a chemii v tomto vesmíru svědčí o tom, že život nemůže pocházet z neživota. Známý evolucionista Paul Davies často poukazoval na to, že veškerý život je o informacích (softwaru) – o naprogramovaném zařízení. A říká: „Neexistuje žádný známý fyzikální zákon, který by dokázal vytvořit informace z ničeho.“¹³

Tudíž i kdyby jiné vesmíry existovaly, a fyzikální a chemické zákony v každém z těchto dalších domnělých vesmírů by umožňovaly abiogenezi, stále by to nevysvětlovalo existenci života v tomto vesmíru. Opravdu si evolucionisté myslí, že ty obrovské obtíže v evolučních příbězích „od bláta k člověku“ zmizí jednoduše díky jejich tvrzení o existenci jiných vesmírů?

Takže, i když myšlenka multivesmíru může na první pohled zdánlivě přidat evoluci na věrohodnosti, skeptikům však nepřidá vůbec nic v jejich snaze vysvětlit svou existenci bez Stvořitele.