Nemůžete pít mléko? Je to „normální“!

Jak mutace způsobují toleranci laktózy u dospělých

Napsal David Catchpoole
Přeložil Pavel Akrman (Kreacionismus.cz)

Jen pouhá zmínka o mléku bude mnohým stačit k vyvolání vzpomínek na nevolnost, nadýmání, křeče, průjem a v některých případech možná i narážky a posměšky o „větrech“ a špatném vzduchu. Někteří z nich podstoupili lékařské testy a jako příčina těchto problémů jim byla diagnostikována „nesnášenlivost laktózy“.

iStockphoto

Lidem, kteří nejsou schopni trávit mléko, chybí enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr, tzv. laktózu (viz rámeček níže), zatímco lidé se snášenlivostí laktózy mléko stráví. Jsou ale i lidé, kteří vůbec netuší, že „mají málo“ laktázy a neuvědomují si, že jejich pocity nevolnosti atd. způsobuje pití mléka.¹

Po mnoho let byla nesnášenlivost laktózy považována za nenormální, a mnozí ji považovali za důkaz lidské evoluce. Jako měřítko evolučního „pokroku“ se zdálo, že pití mléka dokonale zapadá do zaběhlého stereotypu. Obvykle si totiž plnou aktivitu střevní laktázy zachovali až do dospělosti severoevropané se světlou pletí, na rozdíl od lidí s tmavší pletí na světě, kteří jsou schopni strávit mléko pouze jako kojenci nebo malé děti. A to se dobře hodilo do evolučního příběhu.

Jenže „nedostatek laktózy“ u dospělých není ve skutečnosti abnormální, ale je to norma! Výzkum totiž ukázal, že normálně se gen pro laktázu sám vypíná po odstavení dětí. A za schopnost některých lidí pít mléko až do dospělosti odpovídá ve skutečnosti genetická mutace, která jednoduše nevypne produkci laktázy.

A tak muselo dojít k dramatické změně v terminologii, kdy ti, kteří nemohou strávit mléko již nejsou nazývání lidmi s „nedostatkem laktázy“. Naopak jsou nyní považováni za normální, zatímco ti dospělí, u nichž se zachovaly enzymy umožňující trávení mléka se nazývají lidmi s „přetrvávající laktázou“.^2,3

Navíc zastavení produkce laktázy po odstavení mohou způsobit různé mutace. Mutace, která způsobuje perzistenci (přetrvávání) laktázy u severoevropanů⁴ se liší od mutace u východoafričanů s perzistencí laktázy.⁵ Vědci identifikovali u různých afrických populací v Tanzanii, Keni a Súdánu tři rozdílné mutace (ve stejném úseku DNA jako u evropské varianty).⁶

Evoluční představy padly do prachu

Tato zjištění dramaticky převrátila dřívější evoluční představy. Každý, kdo se nechal okouzlit myšlenkou, že černí lidé jsou méně vyvinutí než bílí lidé, musí nyní čelit skutečnosti, že u Afričanů tmavé pleti se prokázala přítomnost genetické mutace způsobující perzistenci laktázy – a někteří z nich měli dokonce všechny tři dosud objevené mutace v této oblasti.⁷

V tomto světle je zajímavé připomenout si a porovnat toto vše s jednou známou osobou se světlou pletí, jmenovitě s Charlesem Darwinem. Některé z příznaků jeho „záhadné nemoci“,⁸ totiž neustálý „průjem, nadýmání a plynatost“,⁹ odpovídají těm, které jsou důsledkem intolerance laktózy!

Další ránou pro evolucionisty bylo zjištění výzkumníků, že ta nejběžnější varianta zmíněné mutace vznikla teprve nedávno, „před 3 000 až 7 000 lety“. Antropoložka Diane Gifford-Gonzalez z Kalifornské univerzity říká, že zjištění nedávných několika mutací vzniklých nezávisle mění způsob přemýšlení o lidské historii: „Než genetici přinesli tato data, všichni jsme si vždycky mysleli, že evoluce probíhá velmi pomalu a postupně.“¹⁰

Toto však není poprvé, co byli evolucionisté překvapeni rychlostí genetických změn.¹¹

Nicméně i tak to stále prohlašují za evoluci. „Toto je nejlepší příklad konvergentní (souběžné) evoluce u lidí, jaký jsem kdy viděl,“ řekl genetik Joel Hirschhorn z Dětské nemocnice v Bostonu v Massachusetts.¹⁰ Ale všimněte si, že tyto genetické změny nejsou „evolucí“ ve smyslu nahoru od molekul k člověku s oblibou mléka, protože změny směřují dolů, tj. informace byly ztraceny (neboť normální mechanismus vypnutí produkce laktázy je po odstavení).¹² V nejlepším případě tak může jít snad o příklad selekce, jak potvrdil i sám Hirschhorn: „Laktázová persistence byla vždy učebnicovým příkladem přírodního výběru, a i nyní bude učebnicovým příkladem, ale jinak.“¹⁰

Hirschhornův komentář také zdůrazňuje dva klíčové faktory podtrhující problém stvoření a evoluce. Za prvé, extrémní ohebnost evoluční teorie. Očividně nezáleží na tom, jaké jsou důkazy – evoluční teorie může bez jakékoli újmy snadno udělat „čelem vzad“, pokud je potřeba. Zadruhé, klasická taktika „úskokem stranou“ zamění „evoluci“ za „přírodní výběr“. Jenže přírodní výběr není evoluce.¹³

Dalším nečekaným výsledkem průzkumu mutací v pití mléka ve východní Africe bylo zjištění, že lid Hadza z Tanzanie „vykazuje překvapivě vysokou úroveň perzistence laktázy, přestože přicházejí jen velmi málo do styku se skotem“. To vedlo k tomuto evolučně radikálnímu návrhu: „Jednou z možností je, že ačkoli nyní jsou to převážně lovci-sběrači, jejich předkové mohli být pastevci.“ Zatímco jde tato myšlenka proti tradičnímu evolučnímu řádu, s biblickou perspektivou je zcela v souladu. Navíc to není poprvé, co evolucionisté museli čelit důkazům, totiž že dnešní lidé lovci-sběrači dříve provozovali zemědělství nebo chov zvířat – to je v rozporu s jejich uctívanými představami.¹⁴

Být „mutantem“ může být výhodné

Ačkoli ztráta schopnosti vypnout produkci laktázy po odstavení je ztrátou informace (tj. změna směrem dolů), přesto mutace poskytuje některé zjevné výhody v oblastech, kde je mléko dostupné. „Cena“ za mutaci, tj. dodatečná energie potřebná k pokračování produkce laktázy po kojeneckém věku, byla více než vyrovnána schopností bezpečně extrahovat energii a živiny z mléka.¹⁵

V jakém tedy časovém horizontu mohla mutace pro pití mléka vzniknout? Z biblického pohledu se mutace objevily poprvé až po Pádu (ve „velmi dobrém“ světě popsaném Bohem v Genesis 1:31 žádné mutace nebyly). O pití mléka před Potopou (tj. asi před 4 500 lety) neexistuje žádná zmínka, ale v době Abrahama již lidé mléčné výrobky jistě konzumovali (Genesis 18:8).¹⁶ A je tu i mnoho dalších odkazů na to, že Izrael je zemí „oplývající mlékem a medem“ (např. Leviticus 20:24).¹⁷

Adam a Eva jako geneticky dokonalí neměli mutaci pro pití mléka, a proto můžeme předpokládat, že mléko nepili. Dokonce i evolucionisté uznávají, že původní stav člověka byl skutečně s „nesnášenlivostí laktózy“. Genetička Leena Peltonen z Kalifornské univerzity vtipně poznamenala: „Přijde mi ironické, že takzvaná nemoc [tj. „nedostatek laktázy“] vlastně představuje původní stav.“¹⁸

Takže ti z vás, kteří dnes jako dospělí nemohou pít mléko, aniž by pociťovali nevolnost (nebo i něco horšího), nemusí klesat na mysli, protože jsou v tomto ohledu blíže k původně „fyzicky dokonalému“ prvnímu muži a ženě než ti z nás, kteří jsou vlastně mléko pijící „mutanti“!